HRANÍ S COOKIE

Moje hraní s Cookie pokračuje dobře. Snažíme se poslat Pavlova k vodě. Jinými slovy, usilujeme o potlačení některých nežádoucích reakcí. Teď,  když se Cookie čehokoliv lekne, snaží se zuby nehty (tedy spíše kopyty) zůstat všemi čtyřmi na zemi. V tomto směru dělá opravdu velké pokroky a její reakce na úlek se povětšinou omezuje jen na pouhé vytřeštění očí a rozšíření nozder.

Mé zjištění, jak moc mi věří bylo opravdu překvapující. Nechala jsem jí před domem podržet kamarádce a pro něco jsem si domů zaběhla. Než jsem odešla, byla Cookie úplně klidná. Jak jsem ale zmizela, byla nervózní. Nedělala žádné scény, ale nervózní byla. Jak jsem se vrátila, hned se uklidnila. Zřejmě si je ještě před domem, v pro ni neznámém prostředí, nejistá. Když je ale se mnou, cítí se dobře!!!

Cookie už se nechá uvázat.

Pokud je oddělená od ostatních koní, už je nevolá a nejančí. Takže může v klidu působit jako perfektní sekačka v mé zahrádce (na rozdíl od ostatních neničí okrasné stromy a keře).   

Mým cílem je, aby Cookie poslouchala stejně jako Kiki. Dobře, to je možná trochu velký cíl, ale proč si stanovovat jen lehká kritéria? Popravdě řečeno, i kdyby Cookie nakonec poslouchala z poloviny tak dobře jako Kikča, bylo by to perfektní. Kůň těžko bude honit auta, zvěř či cyklisty a zpravidla se nedá vzít ani do restaurace, nemá tendence skákat po lidech či být uštěkaný.  Ani další psí nešvary u koní nenajdeme, v podstatě stačí získat větší hodnotu než tráva, seno a další koňské pochutiny a přesvědčit koně, že i když ty svoje koňské kamarády miluje, je přece lepší být s člověkem.

Výborné je, že s Cookie zažiji při výcviku problémy, které jsem třeba se psy nikdy řešit nemusela. Tím si rozšiřuji své znalosti a zkušenosti. Má podstatně větší tendence stavět se do pozice „nechci a nebudu“ (ve srovnání s mými psy).  Jsem ale překvapená, že opravdu stačí být jen trochu důsledná a trpělivá. Kůň to zkouší, ale když zjistí, že to k ničemu nevede (nebo tak maximálně k time outu), poslouchá i když ta tráva kolem je tak lákavá.

Co hlavně trénuji? Je toho opravdu hodně, takže nestíhám vše, co bych chtěla. Se psem se dá trénovat více, je stále se mnou.  I když se snažím strávit s Cookie co nejvíce času, stejně zvládnu cvičit maximálně dvakrát denně. Nevadí, prostě to půjde o něco pomaleji.

Odložení nám už jde opravdu dobře. Klidně postojí ve chvíli, kdy třeba něco připravuji. Čištění nohou a celého těla je bez problémů. Nejkrásnější je asi „odložení za běhu“, kdy to z klusu stopne okamžitě po té, co hodím vodítko na zem.

Kromě bedničky, na kterou dává přední nohy a točí se kolem dokola (u toho krásně podsazuje zadní nohy), cvičíme i bedničku na kterou dává zadní nohy.  Cookie si začíná uvědomovat, že je čtyřnožec.

Trochu pracujeme i s kavalety. Na konec jí dávám kužel, na který umí nose touch, aby se soustředila před sebe. Nejdříve se kavalet bála, tak jsme začaly jen s jednou, pak dvě, tři…. Chci aby vše co dělá, dělala protože chce, ne proto že musí. Pokud se rozhodla kavaletám  vyhnout, byla to její volba. Jenže nedostala odměnu. Teď už kavalety nevyhýbá.

Aport už jí docela jde. Zvládla jej už zvednout úplně ze země (normálně jej zatím držím  ruce). Umí dát aport do kýble. Ale protože je aport delší než průměr kýble, musí jej trochu natočit. I to už zvládá. Pracuji i na tom, aby s aportem musela ke kýblu udělat několik kroků.

Stále si také hrajeme s balónem (umí jej posouvat hlavou). Cvik stěžuji tak, že balón házím kolem, nebo přímo na Cookie. Trochu se bojí, ale žádné zběsilé reakce nenásleduje. Je to super!

Učím „španělský krok“, čistě na shaping. Cookie chápe co chci a navíc začíná mít u tohoto cviku pod kontrolou i zadní nohy. Nějak jí nešlo zvedat za chůze přední nohy do výšky a u toho pohybovat i  zadními…

Nose touch na tenisák na tyčce už není problém. Nyní tedy pracujeme na otočkách.

Někdy vyjde čas na obíhání barelů. Tady i ale nejsem ještě jistá, zda to Cookie opravdu chápe. Tento cvik nestíháme moc trénovat.

Kromě výše uvedeného cvičíme i chůzi u nohy, přivolání, chůzi na bok, couvání, točení kolem předku i kolem zadních nohou, zvedání nohou, přitom přední umí Cookie zvedat dvěma různými způsoby (ohnutí v carpu nebo natáhnutí nohy před sebe).

Ze slovních povelů se snažím kromě přivolání naučit už i „krok“, „klus“ a „stůj“.

A abychom se nenudily, začínám obsedat. To bude běh na dlouhou trať. Když jsem ale zkoumala videa na youtube, oni se ti poloplňáskové a plňáskové děsí všichni stejně. Já na nic nespěchám. Cookie už docela toleruje, když na ni vyskočím. Sedla a deky se ještě bojí, ale snaží se. Lepší se, takže je to jen otázka času. Stejně jí budou teprve tři.

Cookie je prostě zlatíčko. Je umazlená, snaživá a myslím, že mě má opravdu ráda.